BUĎ HAPPY!
Díky nedávné události a zkušenosti, kdy jsem se na duši necítila zrovna dobře, jsem si uvědomila, jak moc se rozmáhá nešvar pozitivní mysl za každou cenu.
Jak u duchovně smýšlejících lidí, tak i u těch, co na této vědomé cestě nekráčí. U první skupiny je to většinou určitá sugesce, která se na nás valí z různých knih, článků a snad i seminářů, kde nám je předhazováno, že se máme stále soustředit na to pozitivní, aby nám neklesla naše vibrace. Což je do určitého bodu pravda, ale má to své velké ALE, o kterém se za chvilinku rozepíši.
U druhé skupiny lidí je jejich zoufalá snaha o pozitivní mysl způsobená tím, že se snaží za každou cenu své pravé emoce z nějakého důvodu ukrýt. Třeba aby byli oblíbení, dokonalí, nebo neobtěžovali své okolí. Těch důvodů může být spousta. Jenže pokud se nad tím zamyslím a podívám se na celou situaci hlouběji, tak to, že zametu své pravé emoce vzteku, lítosti, smutku, bolu apod. pod koberec, tak to přeci neznamená, že již neexistují. Jsou jen zakryté a hezky si hnijí v té tajné komoře. Což nám přeci nemůže dodávat uspokojující pocit radosti a naplnění.
Proč zavírat oči? Mnohem lepší je si na danou emoci hezky posvítit, uchopit ji a prožít si ji. Tím ji odstraníme a vyléčíme danou situaci a sami sebe. Což je velice důležité, pokud chci žít radostný život.
V mém případě šlo o smutek, a tak jsem si dovolila být smutná. Plně a vědomě jsem se ponořila do tohoto pocitu. Vnímala jsem ho každým pórem svého těla. Bolelo mě u srdce a žaludek jsem měla celý stažený. Opravdu nic příjemného. Nechala jsem proudit tento pocit a pozorovala ho. Pak přišel impulz udělat rituál. A tak se i stalo, jelikož rituály mám moc ráda. Propůjčují kouzlo a sílu v daný moment. A také Vás více drží v přítomném okamžiku.
Vykoupala jsem se, očistila jsem své tělo, auru a také obývací pokoj bílou šalvějí, zapálila jsem dvě svíčky. Bílou a žlutozelenou. Tato barva mi přišla být symbolická s uzdravením a opětovnou dobrou náladou. Na stůl jsem dala mističku se zapáleným vykuřovadlem, sedla jsem si a zavolala své anděly, duchovní průvodce a Boha. Uvolnila jsem se a začala jsem s mentálním rozhovorem k osobě, kde vznikl určitý problém a nedorozumění.
Nechala jsem proudit veškeré své emoce a řekla jsem vše, co mi leželo na srdci. Plakala jsem a přitom cítila, jak veškeré napětí a negativní emoce odcházejí z mého těla. Poprosila jsem své nehmotné přátele o podporu a odevzdala jsem jim své trápení s tím, že nechci na ničem lpět, s přáním, ať se stane jen to nejlepší. S důvěrou jsem to odevzdala vesmíru.
Po rituálu jsem si již byla vědoma léčení, které započalo. Druhý den jsem se již cítila o poznání lépe, a tak jsem se rozhodla tento stav podpořit rytmickou hudbou a tancem, který báječně dokáže rozproudit energii a chuť do života. Teď se již opět směji, raduji se a cítím se skvěle. A to jen díky tomu, že jsem se otevřela a nezametla své nepříjemné emoce pod koberec. Hezky jsem si na ně posvítila, prožila si je a propustila. Teď již svou mysl opět mohu nasměrovat k těm pozitivním aspektům života a oceňovat je.
Pokud s tím, co zde píši, nerezonujete, je to v pořádku. Toto je totiž můj úhel pohledu, má pravda a má realita.
S láskou Šárka Sofie
