Ach ano, je to tak přátelé. Rozhodla jsem se napsat pár vět o mém prvním setkání s Hopi ohněm, který ve mně zanechal příjemný pocit a ještě větší naladění na všudypřítomnou přírodu. Jaká krása. Na Hopi oheň mě pozvala krásná, čarovná bohyně a šamanka Martinka Výborná, která v Chomutově vede Mohendžodáro pro ženy. S nadšením jsem pozvání přijala a netrpělivě jsem očekávala ten velký den D 5.5.
Když konečně přišel, cítila jsem již od samého rána příjemné vzrušení z blížící se akce. Večer, který jsem netrpělivě vyhlížela, mě Martinka vyzvedla a my nabraly směr Blatno, které je jen kousek od Chomutova posazené v Krušných horách. Cesta byla velice příjemná a já byla překvapená, jak moc malebná krajina se před námi objevila. Svým vzhledem mi připomínala jižní Čechy a ne naše drsné, větrem ošlehané a divoké hory, které tak moc miluji.
Po chvilce jsme dojely do cíle k paní Pavlínce, která každý měsíc Hopi oheň pořádá na své zahradě a která ještě nebyla doma. A tak se přípravy zhostila Martinka a já byla spíše pouze jako pomocnice a fotografka na mobil.
Od Martinky jsem obdržela červený pásek, který jsem si uvázala a začala jsem s pomocí. To první, co Martinka tuším udělala, bylo, že očistila vonným dýmem kamenný kruh, ve kterém se celá ceremonie odehrávala. Pak jsme připravily dřevo a kůru na oheň. Rozestavěly čajové svíčky kolem menšího kamenného kruhu podle světových stran a ozdobily květinami.
Mezi tím již stačili přijít první účastníci. Před zahájením nás Martinka všechny očistila vonným kouřem a vyzvala ke vstupu do magického kruhu po směru hodinových ručiček, kde si každý z nás intuitivně vybral své místo. Pak jsme si poslechli, jak se k nám Hopi oheň dostal. O tom, že pochází od Indiánů z kmene Hopi, provádí se každý měsíc v den se stejným číslem a děje se tak po celé Zemi na mnoha místech v 19:00 hodin.
Jde o rituál propojení všech modliteb za mír, harmonii, oceňování všech krásných aspektů v našem životě a zaslání našich přání. My ženy jsme zapálily čajové svíce a Martinka začala hrát na šamanský buben. Zavřela jsem oči a nechala jsem se unášet a pociťovat vnitřní svobodu a propojení s univerzem.
Do toho všeho jsme začali všichni postupně zpívat a a naprosto jsme podlehli tempu a rytmu, které udávala. Napadlo mě, jak neuvěřitelně jsme se všichni sladili. Pak přestala hrát a vybídla nás ženy, aby každá dle světových stran zapálila oheň. Muži stáli a přihlíželi. Jelikož Hopi oheň nese ženskou esenci energie a tudíž oni jsou v roli pozorovatele.
Pak pozdravila bytosti z nehmotného světa a poslala chřestidlo s miskou obětin první ženě, která stála po její levici. Vysvětlila nám, abychom nejprve zachřestili, pozdravili posvátný oheň a v prvním kole poděkovali za věci, které přináší do našeho života radost. Pak jsme měli hodit do ohně obětinu, znovu zachřestit a poslat dál.
Druhé kolo bylo o zaslání svých přání do vesmíru a třetí, poslední bylo o tom, že každý řekl, co ho v daný moment napadlo. Muž stojící po mé levici vyslovil přání si zazpívat. A tak, když skončilo třetí kolo, chytili jsme se všichni za ruce a začali zpívat mantru.
Bylo to pro mě velice silné a krásné. Užívala jsem si ten okamžik, jak jen to šlo. Byla jsem z cela vědomě ponořená do přítomného okamžiku. A teď, když píšu tato slova, je to jako bych tam byla znova a cítila tu energii daného okamžiku, který se vtiskl do mé paměti a srdce.
Z celého rituálu jsem si odvezla silný zážitek, na který když si vzpomenu, tak mě zahřeje u srdce. A tak bych nakonec mého vyprávění chtěla všem poděkovat za tak hlubokou zkušenost a Martince za to, jak úžasná žena to je, a že mě pozvala na tak krásný rituál. Děkuji.
S láskou Šárka Sofiieee.
P.S. pokud i vy máte zkušenost s Hopi ohněm, klidně se o ní podělte zde v komentářích 🙂